Petr Slezák vypráví o potápění pod ledem v ruském Bílém moři, o šnorchlování s kosatkami u norských břehů a dalším poznávání nádhery severního podmořského života.

Plaveme v hloubce 8 m v úzké skalní soutěsce, kam se díky vysokým skalám dostane slunce jen na pár hodin denně. Ve štěrbinách balvanů odpočívají pstruzi a my se kocháme viditelností dosahující dvaceti metrů. Potápěčská lokalita je téměř dokonale schovaná mezi skalami v lesích. Jsme ve Švýcarsku v řece Maggia.

Jsme v zátoce Dalnye Zelentsy na severním pobřeží poloostrova Kola a plavíme se na expediční lodi Karteš Barentsovým mořem.
Cílem naší plavby (za dobrého počasí) je přírodní rezervace Sedm Ostrovů. Celkem tedy musíme tam i zpět překonat vzdálenost 240 km.

Proud řeky mě pomalu nese podél břehu. Ve větvích stromů spadlých do vody se mihotají zlaté parsky podzimního slunce a v tom si uvědomím, že se přes ty větve a paprsky dívám na obrovskou štiku.

Kosatka dravá je vrcholným mořským predátorem s vysokým stupněm inteligence a velmi rozvinutým společenským chováním. Žije v matriarchálním společenství, jejímž základem je velmi stálá skupina (mateřská linie). Tu tvoří jednotky až desítky jedinců. Mateřské linie spolu často tvoří stádo o počtu desítek až stovky příbuzných jedinců.