V průběhu roku 2024 se našemu potápěčskému týmu podařilo (částečně náhodou a částečně cíleným průzkumem) objevit a zdokumentovat několik varků starých aut na dně jezera Attersee. Jak se tam dostaly?

Koncem března 2022 odletěl Petr Slezák na krátkou pracovní cestu na Kypr. Učil zde crossover kurz neboli přeškolení ze sidemount jednotky CCR Divesoft Liberty na zádovou jednotku v provedení heavy. Kromě tréninkových ponorů si společně s potápěči Axelem Schoellerem a Gillian Flaherty udělali jeden ponor na vraku Zenobia.

Petr Slezák vypráví o potápění pod ledem v ruském Bílém moři, o šnorchlování s kosatkami u norských břehů a dalším poznávání nádhery severního podmořského života.

Plaveme v hloubce 8 m v úzké skalní soutěsce, kam se díky vysokým skalám dostane slunce jen na pár hodin denně. Ve štěrbinách balvanů odpočívají pstruzi a my se kocháme viditelností dosahující dvaceti metrů. Potápěčská lokalita je téměř dokonale schovaná mezi skalami v lesích. Jsme ve Švýcarsku v řece Maggia.

Jsme v zátoce Dalnye Zelentsy na severním pobřeží poloostrova Kola a plavíme se na expediční lodi Karteš Barentsovým mořem.
Cílem naší plavby (za dobrého počasí) je přírodní rezervace Sedm Ostrovů. Celkem tedy musíme tam i zpět překonat vzdálenost 240 km.

Proud řeky mě pomalu nese podél břehu. Ve větvích stromů spadlých do vody se mihotají zlaté parsky podzimního slunce a v tom si uvědomím, že se přes ty větve a paprsky dívám na obrovskou štiku.

Kosatka dravá je vrcholným mořským predátorem s vysokým stupněm inteligence a velmi rozvinutým společenským chováním. Žije v matriarchálním společenství, jejímž základem je velmi stálá skupina (mateřská linie). Tu tvoří jednotky až desítky jedinců. Mateřské linie spolu často tvoří stádo o počtu desítek až stovky příbuzných jedinců.