+420 777 237 984 info@kaprdivers.cz
PADI Dive Center #3698 KALENDÁŘ AKCÍ

Porovnání hojnosti života tropických a studených vod

Vezměte si tužku a papír a napište seznam všech mořských ryb, které jíme. Pak ten seznam rozdělte na dvě části – ryby, které se loví v teplých (tropických a subtropických) mořích a ryby, které se loví v chladných mořích. Ať je váš seznam jakkoli dlouhý, jedním se si jist. Téměř všechny ryby na vašem seznamu pochází z chladných moří. Znamená to, že produktivita a hojnost života je ve studených mořích výrazně vyšší, než je tomu v teplých mořích. Plavíte-li se na potápěčské lodi v Rudém moři a zastavíte mimo korálový útes, bude váš ponor z hlediska mořského života velmi chudý.

Budete-li se jako potápěči plavit v Bílém, Barentsově, nebo Norském moři, můžete se potápět téměř kdekoli a všude bude bohatý podmořský život. Abych vysvětlil příčiny tohoto nepoměru v hojnosti mořského života, začnu trochu zeširoka.

Čepelatka prstnatá (Laminaria digitata), Norské moře. Foto: Petr Slezák

Koloběh života a energie na souši

Základním zdrojem energie je sluneční záření. Rostliny díky fotosyntéze vytvářejí organické látky. Tím, že rostlinu sežere býložravý živočich, předá se energie dál. Býložravého živočicha pak sežere masožravý živočich. Na každém stupni potravního řetězce se část energie ztrácí v podobě tepla. Predátor na vrcholu potravního řetězce nakonec zemře a skončí v zemi. Tam ho začnou rozkládat organizmy v procesu zvaném dekompozice a celý proces končí rozkladem organické hmoty až na minerální látky. Ty jsou ze země vstřebány kořeny rostlin a koloběh pokračuje.

Koloběh života a energie v moři

Základem mořského potravního řetězce je fytoplankton, což jsou mikroskopické organizmy, které získávají energii fotosyntézou. Důležitou část fytoplanktonu tvoří zelené, mikroskopické (převážně jednobuněčné) rostliny – mořské řasy. Fytoplankton, mořské řasy nebo bakterie se nazývají producenti prvního řádu a slouží jako potrava konzumentům prvního řádu (např. kril, buchanky, nebo bezobratlí). Ti zase slouží jako potrava konzumentům druhého řádu, ti třetího a tak dále, až zůstanou vrcholoví predátoři, které již nikdo neloví. Když uhynou, všechny části, které neposlouží jako potrava někomu jinému, klesnou na mořské dno. Tam je rozkladači rozloží a přemění do minerální, neživé podoby. Pokud by zůstaly tyto látky na dně, koloběh není uzavřen. Vrátí-li se však díky výstupovým proudům k hladině, slouží jako zdroj energie fytoplanktonu a koloběh pokračuje. Právě toto stoupání živin z mořského dna vysvětluje odlišnosti v produktivitě teplých a studených moří. Všechny organismy totiž potřebují ke svému životu a reprodukci látky, jako jsou železo, fosforečnany, dusičnany a křemičitany. Tyto látky získávají producenti prvního řádu a předávají je potravním řetězcem dále.

Sasanka karafiátová (Metridium senile), Bílé moře. Ačkoli vypadá jako rostlina, je to dravý živočich třídy korálnatců. Foto: Petr Slezák

V tropických vodách je až na pár malých výjimek teplota vody celoročně neměnná. Díky stálé teplotě jsou jednotlivé vrstvy vody rozděleny a voda necirkuluje (neklesá ani nestoupá). Většina toho, co spadne na mořské dno, tam zůstává a tudíž se k hladině vrací málo živin. Tím pádem zde dochází k malému rozvoji planktonu (producenta energie prvního řádu), což ovlivní všechny další stupně potravního řetězce. Produktivita teplých moří je tedy nízká a téměř veškerý život (včetně producentů energie prvního řádu) je soustředěn na korálových útesech. Při potápění na takových útesech máme sice pocit, že prostředí, ve kterém jsme je nesmírně bohaté a pestré, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme v jakési živé oáze mořského života obklopené obrovskými pustinami „mořské pouště“.

Cirkulace pod vodou

Vody v oceánech se pohybují poměrně složitou kombinací vertikálních i horizontálních proudů. Ty tvoří dohromady hlubokomořskou cirkulaci. Sestupové proudění je způsobeno tzv. termohalinními procesy (volně přeloženo: teplotně solnými). Tak např. teplý povrchový proud v severním Atlantiku se setkává s chladnější méně slanou polární vodou Severního ledového oceánu. Jak se voda ochlazuje, její hustota stoupá a voda klesá ke dnu. Termohalinní cirkulace pokračuje přesouváním vody v hloubce Atlantiku k jihu, kde se spojuje se studenou vodu vznikající u Antarktidy. Tato studená a hustá voda proudí v hloubce na sever Indického a Tichého oceánu a smísením s teplejšími vodami v menších hloubkách se vrací ve formě teplého povrchového proudu zpět do Atlantiku. Hlubokomořská cirkulace je poměrně pomalá. Pokud bychom označili určité množství vody, trvalo by to přibližně 1.000 let, než by se v této cirkulaci vrátila na své původní místo.

 

Schematické znázornění termohalinního proudění.

V chladných mořích je návrat živin k hladině zajištěn tzv. výstupovým prouděním (upwelling). Čím to ale je, že tyto výstupové proudy jsou jen v chladných mořích?

Jedním z hlavních důvodů je právě měnící se teplota v průběhu roku. Nejmarkantnější je to v místech, kde moře nebo jeho část na určité období roku zamrzá. Při tvorbě ledu se sůl vylučuje do vody, která houstne a klesá. To pak nutí „hlubokou“ vodu bohatou na živiny stoupat. Vrátí-li se na hladinu s výstupovým prouděním velké množství živin, je produktivita moře vysoká. Rozvoj fytoplanktonu (producenta energie prvního řádu) ovlivní dostatek potravy na všech následných úrovních potravního řetězce. Díky tomu je hojnost mořského života ve studených mořích výrazně vyšší než v tropických nebo subtropických mořích.

Norské moře, Lofoty, severní Norsko, léto 2010. Foto: Petr Slezák

Produktivitu moří ovlivňuje kromě přísunu živin z hloubky také množství slunečního světla. Na něm závislá fotosyntéza je tedy ovlivněna délkou dne. Další příčiny výstupového proudění mohou být např. systémy cyklón a anticyklón nebo větry vanoucí na východních stranách oceánů směrem k rovníku, které odvádějí mořskou vodu směrem od pevniny. Ta je pak nahrazována vodou vystupující z hloubky.

Podíváte-li se znovu na seznam ryb, který jste si na začátku článku sepsali, napadne vás možná, že potápění v severních mořích musí být díky množství života velmi zajímavé. Zcela určitě s vámi souhlasím, ať již se jedná o  polární, subpolární, nebo mírnou zónu mořského života.

V mělkých vodách chladných severních moří rostou lesy mořských chaluh místy dosahujících výšky až několika metrů. Kromě hnědých chaluh (vyskytuje se jich 1 500 až 2 000 druhů) patří mezi mořské řasy severních moří i červené ruduchy (vyskytuje se jich 5 000 až 5 500 druhů). Chaluhy skýtají úkryt i potravu mnohým mořským živočichům. Na listech chaluh i na dně mezi nimi se dají pozorovat ježovky, krabi, mořské hvězdice, měkkýši, krevety a různé druhy ryb. Pestrobarevné mořské houby jsou jednoduší mořští živočichové, kteří se živí tak, že svým povrchem nasávají vodu a filtrují z ní potravu a kyslík. Mezi další skupinu velmi pestře zbarvených živočichů severních moří patří sasanky. Pokud jste obdivovatelé drobounkého pestrého života, neujdou vaší pozornosti v chladných mořích pestře zbarvení nahožábří plži. Ryby typické pro severní moře jsou tresky, ropušnice nebo např. vlkouši. Z velkých mořských savců se dají v chladných mořích pozorovat tuleni, nebo někteří kytovci. Mohou to být kosatky, běluhy a další velryby.

Keporkak (Megaptera novaeangliae), někdy označovaný jako plejtvák dlouhoploutvý. Norské moře u ostrova Senja, leden 2015. Foto: Petr Slezák

Až se budete rozhodovat, kam vyrazit při vaší příští potápěčské cestě, zvažte kromě klasických tropických a subtropických destinací i severní moře. Nečeká vás tam sice teplá voda a členité korálové útesy, ale rozhodně vás tam nečeká ani 20 potápěčských lodí kotvících na jednom útesu a stovky potápěčů na jedné lokalitě. Čeká vás pestrý a rozmanitý život a úplně jiné podvodní scenérie, než na jaké jste zvyklí z teplých krajů. Většinou to bude asi chtít suchý oblek, ale pokud vám chladnější voda nevadí, budete nadšeni.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *