kurz-potapenikurz-potapeni-padi

Kapr Divers

Fotogalerie


Mexiko - Cenoty - (14. 03. 2012)

V polovině března 2012 jsme vyrazili po měsících příprav na dlouho očekávanou cestu. Poloostrov Yucatan na východě Mexika je zajímavý nejen mayskými památkami a archeologickými nalezišti, ale i zatopenými krasovými útvary, které se nazývají cenoty. Krápníková výzdoba a velmi čistá voda s teplotou okolo 26 °C dělá z této potápěčské lokality světový unikát.



Po dlouhém letu jsme se konečně dostali do Playa Del Carmen na karibském pobřeží.


Ubytování jsme měli zajištěné v apartmánech s tropickou zahradou pár metrů od moře.


Přímo před naší velkou terasou jsme měli bazén...


... ale víc nás lákala teplá vířivka hned vedle.


Svou vířivku si hned první večer přišel zkontrolovat nosál, kterých jsme v průběhu pobytu vídali v okolí našich apartmánů několik.


Při ranních procházkách po pláži...


... jsme zase potkávali pelikány.


Hlavním cílem naší cesty bylo ale potápění v cenotech.


Ráno po snídani jsme nasedli do aut...


... cestou koupili svačinu s sebou...


... a pokračovali na některou lokalitu.


Tou první byl cenot Dos Ojos, který se nachází asi 50 km jižně od Playa Del Carmen.


V briefingu jsme se dozvěděli, že Dos Ojos znamená dvě oči a že je jedním z nejoblíbenějších.


Natěšeni na první ponor jsme si připravili výstroj...


... kterou jsme pak nanosili dolů k vodě.


Ve vstupních jezírcích mohou potápěči i šnorchlaři pozorovat úžasnou hru slunečních paprsků v křišťálové vodě.


Dosud je v Dos Ojos zmapovaných 60 km zatopených prostor, což z něj činí jeden z nejdelších systémů na poloostrově Yucatan.


V systému Dos Ochos je propojených více než 25 cenotů.
Cenot je útvar krasového původu s oválným půdorysem, strmými stěnami a propadlým stropem. Strop původní jeskyně se propadne působením dešťové vody na vápenec. Cenoty jsou typické struktury vápencových platforem poloostrovů Yucatan a Florida.

Podkladem celého poloostrova Yucatan jsou vápence, kterými proteče všechna voda do podzemí. Na povrchu tak nenajdete na celém území téměř žádnou sladkou vodu.


Další den ráno jsme se vykoupali v teplém moři za svítání...


... a vyrazili za dalšími ponory na lokalitu Chikin Ha.


Cenot je - jako ostatně všechny - ukryt v pralese.


V briefingu jsme se od Davida dozvěděli nejen plán ponoru, ale i informaci o tom, že Chikin Ha je součástí asi 10 km dlouhého systému.


Briefing poslouchal i zvědavý leguán, kterými se to v nádherném okolí jen hemžilo.


Náš tým jedenácti potápěčů byl na všechny ponory rozdělen do tří skupin.


První tři dny jsme se všichni potápěli v kavernách - tedy v zóně na dohled denního světla a jen několik desítek metrů od volné hladiny.


Další tři dny se tým s kvalifikací full cave diver vydával za značku ohraničující kavernové potápění hluboko do jeskyní.


Tam byla místa s prostornými dómy...


... užší pasáže, ve kterých se hodila boční konfigurace - sidemount...


... i restrikce, kterými nebylo snadné prolézt.


V křišťálově čisté vodě jsme již z dálky viděli všechny cenoty, které jsme při ponorech potkávali.


Na druhý ponor jsem se přesunuli na lokalitu Tajma Ha.


V cenotu Tajma Ha jsme se mohli těšit na bohatou krápníkovou výzdobu, zkameněliny mořských živočichů i na jev zvaný haloklina.

Haloklina je rozhraní mezi sladkou vodou cenotu a slanou mořskou vodou. Cenoty jsou totiž často spojeny až s mořem. Díky různé hustotě se slaná drží dole. Míchání sladké a slané vody při zvíření způsobuje zvláštní vizuální efekt úplného rozostření.


Po ponoru jsme vyrazili na obhlídku okolního pralesa.


Pozorovali jsme papoušky...


... malé chodící větvičky...


... i přerostlé ještěrky.


Nakonec jsme našli i jeden příbytek netopýrů.


Po návratu jsme si dali lehkou svačinku v obýváku jednoho z našich apartmánů.


Po třech dnech nádherného potápění jsme brzy ráno vyrazili na výlet do 250 km vzdáleného mayského archeologického naleziště Chichen Itza.


Cestou jsme si v místním motorestu koupili ovoce...


... a kokosový džus.


Do Chichen Itza jsme dorazili dopoledne a po památkách nás provázel potomek starých Máyů.


Pyramida v centru města byla zasvěcena bohu slunce a nebes - Kukulkánovi.


Alfonzův výklad byl nesmírně zajímavý.
Mayská historie se dělí na tři období - předklasické (2000 př. n. l. až 250 př. n. l.), klasické (250 př. n. l. až 900 n. l.) a postklasické (900 n. l. až 1521 n. l.). V předklasickém období převládalo zemědělství, ale již v tuto dobu dosahovali Mayové obdivuhodných znalostí a výsledků v astrologii i stavitelství. V klasickém období byla společnost rozdělena na krále, kněží, vládnoucí vrstvu, vojsko a poddané. V tomto období dosáhla jejich kultura nejvyšší úrovně, budovala se města s chrámy a paláci, ale i hřiště na míčové hry.
Území osídlené mayskými národy se rozprostíralo od poloostrovu Yucatán na jih k dnešním státům Guatemale, Belize, Hondurasu a přes Mexiko až k Tichému oceánu.
Mayové byli vynikající matematici a astrologové. Jejich kalendáře byly s ohledem na skutečnou délku roku přesnější než náš kalendář. V matematice používali nulu, kterou v té době neznali v Evropě Římané ani Řekové. Mayští astrologové pravděpodobně věděli, že je Země kulatá přibližně tisíc let před Koperníkem. V džungli stavěli kamenné cesty, které spojovali jejich hlavní sídliště.


Kamenné stavby města Chichen Itza se rozkládaly na 40 km2 a ve městě žilo 70.000 obyvatel. Chichen Itza bylo třetím největším mayským městem.


Z observatoří podobných této dokázali staří Mayové získat své obdivuhodné poznatky o pohybu vesmírných těles. Veškeré pozorování probíhalo pouhým okem, neboť neměli žádné čočky.

Had symbolizoval jednoho z mayských bohů. Mezi bohy, které Mayové uctívali, byli např. bůh deště, podzemí, větru, ale i čokolády nebo např. převozníků.

V centru Chichen Itza bylo kromě paláců, pyramid a kamenných domů vyšší třídy i toto hřiště, na kterém se jednou ročně hrála míčová hra s tvrdým kaučukovým míčem vážícím 2 až 6 kg.

Na každé delší straně hřiště o délce 170 m byl kamenný kruh, kterým kapitán mohl prohodit míč. Nesměl ho však házet ani kopat...

... Používat mohl jen ramena, boky, kolena a něco na způsob pálky. Kapitán měl 6 spoluhráčů, kteří mu nahrávali. Nad hrou, které obvykle trvala několik dnů, dohlíželi rozhodčí z tohoto hlediště.

Hra skončila v okamžiku, kdy byl míč prohozen kamenným kruhem. Dnes není úplně jisté, zda byl obětován kapitán vítězného nebo prohraného týmu. Náš průvodce se přikláněl k tomu, že o hlavu přišel kapitán vítězů. Byla to totiž pocta...


... Mayové věřili v reinkarnaci, takže o nic nešlo. Podoba obětovaného hráče byla vytesána do kamene, který následně ozdobil vnější zeď hřiště.


Po prohlídce Chichen Itza jsme zašli na oběd a po něm...


... a po něm jsme si zaplavali v nádherném cenotu.


Takovýto byl pohled z cenotu vzhůru.


Cestou zpět do Playa Del Carmen jsme zastavili v městečku Valladolid.


Další den ráno jsme se za úsvitu koupali v moři pod dhledem pelikánů.


Za potápěním jsme vyrazili do Gran Cenote.

Gran Cenote je jeden z nejkrásnějších cenotů na Mayské riviéře. Je součástí systému Sac Actum a vyznačuje se bílými stěnami a bohatou krápníkovou výzdobou.


Maximální hloubka v kavernové části je 10 m. Většina místních lokalit má hloubky do deseti metrů.

Markéta, při šnorchlování na lokalitě Car Wash, zvolala klidným hlasem - jé, tady je krokodýl, já už s ním několik minut šnorchluju! Brali jsme to jako dobrý vtip...


... ale ve vodě jsme pak pochopili, že tam fakt bydlí.


Nebyl sice velký, ale respekt z něj šel.


Přesto jsme naskákali do vody celkem bez obav...


... a s úsměvem na tváři.


Zanořili jsme se v cenotu. Kavernový tým se potápěl v jeho okolí a jeskynní tým se vydal prozkoumat hlubší cestičky.


Krápníková výzdoba v širších částech jeskyně...


... se střídá s užšími částmi.


Car Wash neboli Aktun Ha je s hloubkou kolem 20 m jednou z nejhlubších lokalit mezi Playa Del Carmen a Tulumem.


Následující den jsme navštívili lokality Jardin del Eden...


... odkud jeskynní tým traverzoval do cenotu Repair shop.


Odpoledne jsme přejeli na Nanoch Nah Chich...


... připravili si výstroj...


... a vyrazili na ponor.


Jeskyňářům ve složení Jana, Čajda, David, Petr trval ponor 2 hodiny.


Večer jsme u příležitosti narozenin jednoho člena týmu...


... uspořádali grilování na střeše našeho hotelu.


Ráno před snídaní při cestě k moři jsme v zahradě potkali dalšího obyvatele naší rozlehlé zahrady. Jmenuje se aguti.


Kavernový tým odjel šestý den potápění na lokalitu Dream Gate...


... kde si připravil výstroj...


... a vyrazil užít si poslední den nádherného potápění.


Užili si to báječně...


... zatímco jeskynní tým vyrazil na Pet Cementary, kde si Petr, Jana, Čajda a Ernesto připravili výstroj...


... a v rukou...


... nebo na zádech ji odnosili dolů ke vstupnímu cenotu.


Pak si naplánovali přibližně dvouhodinový ponor...


... a šli na věc.


Členitou cestou, na které se střídaly širší pasáže...


... s úzkými...


... se jeskynní tým pokusil doplout až do místa zvaného Blue Abyss.


Po hodině plavání však zásoba dýchací směsi dosáhla množství určeného pro návrat, tak se tým asi 150 m před studnou Blue Abyss otočil zpět k návratu.


Zůstal jim tak zajímavý plán na ponor pro některou z dalších cest do Mexika.


Po ponorech ještě tým slezl po tomto žebříku do nádherného podzemního prostoru...


... s velmi bohatou krápníkovou výzdobou...


Jak jsme se dozvěděli, dalo by se odtud došnorchlovat až do vstupního cenotu, ze kterého jsme začínali ponor.


Potápěčský program jsme měli za sebou, ale ještě nám zbývaly skoro tři dny, tak jsme vyrazili na výlet k dalšímu mayskému archeologickému nalezišti - do Coba.


Bez snídaně jsme vyrazili proto, abychom si v jednom stánku po cestě...


... dopřáli pravou mexickou snídani.


Průvodcem po několika kilometrovém areálu nám byl další potomek Mayů, který nám poskytl odborný výklad. Stejně tak, jako Alfonso v Chichen Itza, nás ujistil, že zprávy o konci světa v prosinci 2012 jsou teorie, které nemají žádnou oporu v odkazu starých Mayů.


To, k čemu 21. nebo 22. prosince 2012 dojde je, konec období několika mayských kalendářů, po kterých začnou nové cykly a nové kalendáře. Zároveň by mělo přijít období, ve kterém bude svět i lidstvo lepší.


I v Coba je hřiště, na kterém se hrály míčové hry. Je však menší a obětí bohům nebyla dekapitace kapitána vítězného družstva, ale jen kapka jeho krve z prstu u ruky.


Hra sloužila i jako jakýsi soud v případě sporu mezi vesnicemi - kdo vyhrál, ten byl v právu.


Coba je lákavá především kvůli 42 metrů vysoké pyramidě Nohoch Mul - vyšší než ta v Chichén Itza...


... na kterou se dá s trochou odvahy vystoupat.


Pak se vám naskytne pohled na okolní džungli skrývající další pyramidy a jiné stavby straých Mayů.


Areál je natolik rozlehlý, že jsme si půjčili kola, abychom několika kilometrové úseky snadněji zvládli.


Ačkoliv je historie Coba bohatá - ve svém rozkvětu se toto město pyšnilo 80 kilometry čtverečními, první rozsáhlejší popis pochází z 30. let. 20. století.


Archeologové tvrdí, že se areál skládal z 20.000 staveb, z nichž většina stále ještě čeká na své vykopání.


Cyklistiku a výstup na pyramidu jsme již měli za sebou, takže zbývala trocha plavecké výkonosti v podzemním cenotu.


Odpoledne po návratu jsme ještě stihli zajít na pláž a vykoupat se v moři.


Po devíti dnech plných akce a dobrodružství jsme si tak nějak nedovedli představit, že nebudeme nic dělat, tak jsme vyrazili do parku Xplor vzdáleného jen pár km od Playa Del Carmen.


První dvě hodiny jsme strávili na lanovkách, kterých bylo asi 14.


Některé končily dojezdem do vody...


... což nebyl ještě ten nejadrenalinovatější dojezd.


Nejdelší z lanovek měřila přes 700 metrů...


... a na některých jsme dosahovali rychlosti kolem 35 km/hod.


Po vynikajícím obědě jsme vyrazili na autech po trasách pralesem...


... přes vysuté mosty...


... i podzemím.


Pod zemí tekla i říčka, kterou jsme sjížděli na malých vorech.


Někteří z toho měli velkou radost...


... takže jsme pod zemí ještě zůstali a brodili/plavali další říčku.


Voda nám nevadila - jednak jsme potápěči - a kromě toho jsme byli komplet mokří už po druhé lanovce, ze které vedl tobogán.


Cesta podzemní řekou byla dlouhá asi 800 m.


Podzemím jsme se pak vrátili do centrální restaurace, kde jsme si dali odpolední svačinku...

... a po osmi hodinách radovánek park opustili.


Tak takový byl náš výlet do Mexika - koupání v průzračném moři, které mělo 28 st. C...


... potápění v uzavřených jeskyních...


... i v otevřených cenotech...


... výlety za mayskými památkami...


... a tisíc dalších zážitků. Zdravíme vás a budeme rádi, když se k nám příště přidáte.
 


© Kapr Divers - PADI 5Star Dive Center 3698, cestovní agentura. Obsah: Petr Slezák, 2007 - 2017  Design: marge; Solution: Fragaria
www.coldwaterdiving.eu | www.ice-diving.cz | www.potapeci-pro-film.cz